Tipy na výlet
pro výlety a cestování po Šumavě?
Prožijte vaši dovolenou aktivně.
Sušicko
Údolí dříve zlatonosné Otavy proniká hluboko do nitra Šumavy. Dominantou zdejší krajiny jsou mohutné zříceniny hradů Rábí, Kašperk a Velhartic. Nejen ty však tvoří Šumavu zajimavou. Jde především o doposud zachovalou přírodu a čistý vzduch, který láká k výletům a cestování v tomto čarokrásném prostředí. Šumava je krásná na jaře, když se příroda probouzí a vše je čerstvě zelené. Na podzím pak okouzleni překrásné zářící paletou barev neodoláte a budete si připadat jako v pohádce.
je
Svatobor
(845 m) s rozhlednou, zříceniny hradu Velhartice i údolí Ostružné. ..
řada peřejí je pod Čeňkovou Pilou, kde Otava vzniká soutokem Křemelné a
vydry. .. z údolí Otavy vaše cesta může mířit k výrazné šumavské
dominantě - vrchu Javorník
(1089 m)
Na
Čeňkově Pile
začátek naučné stezky Povydří, místo na soutoku Vydry a Křemelné. V 19.
stol. zde byla zřízena ve výhodné poloze uprostřed lesů, propojených
již plavením kanálem, ústícím do Křemelné, pila a sklad dřeva. Hostem
Č. Bubeníčka, majitele pily, byl Bedřich Smetana ,
kterého zvuky dvou říček inspirovaly k symfonické básní Vltava. Jeho
pobyt připomínají při břehu Smetanovy smrky /(zachovány zde skupiny
stromů, jejichž sázení se Smetana zúčastnil). Dnes na Čeňkově Pile
hydroelektrárna z r. 1936 (vyrovnávací nádrž na Srní), největší vodní
elektrárna západních Čech.
Antýgl , býv. královácký dvorec (928 m). V l. 1523 - 1815 zde malá sklárna na duté sklo a páteříky (skleněné korálky pro výrobu růženců) založena Janem Fuchsem ze Svojše. Zpočátku měla jen jednu pánev - ein Tigel - odtud název, který různě obměňovám (Antil, Otygl, Antýgl)Usedlost patřila ke stodůlecké královácké rychtě. později zde i zájezdní hostinec.
Boubín - nejvyšší vrchol (1362 m)n zalesněné Boubínské hornatiny, mezi Vimperkem (8 km jv.) a Volary (10 km sz.) Rozložitý vrcholkem se liší od ostře tvarovaného Bobíku (1264 m) v v pohledech druhého výrazného vrchu Boubínské hornatiny.
Dlouhá Ves 4
km již. od Sušice, při Otavě. Dříve Stará a Nová Dlouhá Ves. Připomínka
v 2 pol. 13 století. Na rozsáhlém dlouhovesském panství v 19. století
vyrábělo zrcadlové sklo, které se vozilo k zušlechtění do Sloupu v
severních Čechách a vyváželo do Itálie, Španělska, Polska, Turecka i
Ameriky. S vybudováním Vchynicko-tetovského kanálu bylo u Dlouhé Vsi
zřízeno dřevitě; dříví bylo na řece zadržováno tzv. hradlovým mostem,
po vyschnutí svázáno na vory, které se plavily po tavě a Vltavě do
Prahy. První plavba r. 1801. V Dlouhé Vsi, která se tehdy rozrostla o
44 dřevorubeckých rodin, se vytřiďovalo a prodávalo brusné dříví
(vláknina) - typové dvojdomky (po pravé straně silnice): stavěny od r .
1800 pro 
dřevařské dělníky; ve štítové části byla pod polovalbou kruhová okna
(tzv. volská oka), bytové jednotky oddělovala střední chodba, byty měly
jizbu a světnici, nazad kuchyň a chlév.
Chalupa čp. 50 (v první části obce) představuje bývalé drobné hospodářství lesního dělníka
Z rýžovišť zlata, která provázela Otavu se zachovalo rozlehlé sejpové pole - technická památka, jedno z největších u nás, pod vsí na pr. břehu
řeky , přes 3 km dlouhé.(
u chalupy směrem k mostu do Volšov) Předpokládá se, že bylo v
provozu od laténské doby až do 15. stol.
- Býv zámek: barokní ze 17. stol., nahradil tvrz, vyhořel r. 1944; kaple barokní z r. 1732. Kostel: gotický, připomínaný r. 1368, zbarokizovaný v 1. pol. 18. stol
Dobršín, osada, 4 km sv.od Sušice, v údolí Otavy. Zachovány ukázky lidové architektury: při návsi skupina špýcharových domů, většinou zděných; patrové špýchary obvykle přístupné ze síně; barokizující štíty; zděné brány a branky přízančné pro vsi Sušicka a Horažďovicka
Dolejší Krušec, osada, 3 km sv. od Hartmanic. Zámek: barokní z doby kolem roku 1710, typická ukázka venkovského šlechtického sídla. Na příjezdovou silničku navazuje chráněná alej lip z rozmezí 17. a 18. století
Dračí skály, skalní útvar 3 km jz. od Rejštejna, Vystupují např. při pohledu z Klostermannovy vyhlídky na Srní. Výhled do údolí Otavy směrem k Čeňkově Pile a k Srní.
Hamerský potok, prameništěm Mezilesní slať, na Antýgl ústí zpr. do Vydry. Při něm lesní údolí a chráněná památka - mohutné sejpy (hlavně pod Horskou Kvildou)
Hartmanice, horské městečko (712 m), 10 km jz. od Sušice, na svahu Hamižné
(854 m)
při jižním okraji Sušické vrchoviny.
Roku 1331 se zde připomíná celnice na Březnické stezce (clo pro břevnovský klášter). Vedla tudy i odbočka Zlaté stezky, p níž podle nařízení z r. 1406 museli povinně procházet obchodníci na sušické jarmarky. Hartmanice získaly významné postavení v západní části kašpersko-horského zlatorudného revíru.
Horská Kvilda, osada (1070 m), rozptýlená na horské louce. Bývalý Polaufův hostinec, v němž začíná Klostermannův román V kraji šumavském. Pod osadou sejpy po vydatném rýžování zlata na Hamerském potoku.
Hory Matky Boží, městečko (675 m),proslavené v minulosti těžbou stříbra, 7 km sz. od Sušice, 4 km od Velhartic na vyvýšené plošině nad pravým břehem Ostružné. Roku 1520 zde otevřeny doly , r. 1522 povýšena osada na královské horní město. O předešlé hornické slávě svědčí zbytky třiceti důlních šachet v okolí, které sleduje naučná stezka, stálá výstava, umístěná v bývalé škole, ilustruje nelehký život zdejších obyvatel.
Hrádek, 3 km záp. od Sušice, v údolí Ostružné, pod Svatoborem,. Ves nazvaná po hrádku, připomínaném zač. 14. století. V okolí se rýžovalo zlato. Nejstarší část vsi, pod zámkem , existovala již v 2. pol. 12. století jako centrum zbynického újezdu. Zámek se skládá ze starého a nového. Starý - renesanční, z 16 stol. a nový - barokní z r. 1731.
Kašperk,
zřícenina hradu (866 m), 3 km sev. od Kašperských Hor, vl. od sil. směr
Nezdice , v lesích na skalnatém úzkém a dlouhém ostrohu Ždánova. Příkaz
ke stavě hradu dal Karel IV: r. 1356 Vítu Hedvábnému jako
organizátorovi, stavitelem mohl být Michal Parléř, jehož dílem byly
královské hrady v jižních Čechách. Kašperk měl chránit pomezní kraj,
obchodní cestu z Pasova do Čech a naleziště zlata před Bavory.
Vstupní brána byla na východě chránil ji val a
okrouhlá věž. Měla rovněž padací most přes příkop, závěsný na tzv.
stěžejkách - trámcích ( u nás ojedinělý způsob). Následuje úzké
předhradí, původně obestavěné vedlejšími budovami. Hradní palác,
splývající, na svou dobu pokrokově, v celek s věžemi. V horních části
věží byli obytné části paláce. Ve svahu obepínalo vlastní hrad s
předhradím zevní opevnění. Pustý hrádek - na skalnatém výstupku byl
předsunutým strážištěm Kašperku.
Klatovy, okresní město (405 m).
Původně slovanská osada Klatov v chráněné poloze pod Křesťanským
vrchem, na zemské stezce z Bavor. Název od klatů, což znamenalo pařezy
po vykácení lesa nebo duté špalky pro včely. Později trhová ves r.
1253. Za Václava II. raženy v Klatovech brakteáty, za Jana
Lucemburského dostává město různé výsady, např.řídit se právy Starého
města pražského, užívat příjmů z pozemků, cla ze zboží, právo mílové.
Za Karla IV. přibyly privilegia další.
Nelze vyloučit, že v Klatovech vznikla v
husitské době píseň Kdož jste boží bojovníci. Zdejší latinskou školu
navštěvoval Jan Kampanus, rektor Karlova učení, Josef Dobrovský,
nakladatel Matěj Kramerius. Frána Šrámek lící v knize Modrý a rudý z r.
1906 své zážitky.
Na náměstí lékárna U bílého jednorožce, zapsána
do vědeckotechnických památek UNESCO. Dále v Klatovech jezuitský
kostel, známé katakomby pod kostelem, zvonice zv. Bílá věž, židovský
hřbitov a Černá věž.
Klenová,
hrad na homolovitém kopci byl jedním v řetězci pohraničních pevností.
Nejstarší částí pocházejí z raně gotické doby, v 15. století přestavěn
a rozšířen.
Kolinec, 11 km
z. od Sušice. Začátek osídlení v 12. - 13. stol v souvislosti s
rýžováním zlata na Ostružné. Na rohu náměstí bývalá tvrz (dnes škola),
která patřívala českým královnám; přestavěna empírově. Nad náměstím
kostel sv. Jakuba Většího. Dále technická památka: kamenný barokní most
z 18. století.
Kvilda, horská obec (1062 m), dříve především dřevařskou osadou; byla zde pila, podomácku se vyráběl dřevěný drát a hračky. Obyvatelé se živili též jako skláři v okolních sklárnách. V 19. století Kvilda známá malbou na sklo.
Modrava,
horská ves centrální vysoké Šumavě (985 m) 35 km již. od Sušice, v
Šumavských pláních, na Filipohuťském, Roklanském a Modravském potoku,
jejichž soutokem zde vzniká Vydra, v sousedství největších slatí
Šumavy.
Dřevo vybraných smrků z okolí Modravy, používané
jako rezonanční pro hudební nástroje, se na Modravě zpracovávalo do r.
1826. Této vsi se dotýká několik románů K. Klostermana, zejména román
Ze světa lesních samot.
Nalžovské hory, 10 km záp. od Horažďovic, Zámek původně ze 17. století, Kostel - hodnotná barokní stavba z l. 1721-23;
Černé jezero - největší jezero
v ČR (18,6 ha), 4 km sz. od Špičáckého sedla pod Jezerní horou. Název
od zdánlivě černé barvy vody, vznikající odrazem lesů, voda sama je
však čirá a průhledná do velké hloubky. Leží 1008 m n. m., Nad jezerem
karová stěna Jezerní hory.
Čertovo jezero, druhé největší šumavské jezero (10,34 ha) 2 km jz. od Špičáckého sedla pod karovou stěnou Jezerní hory (vysoká 313 m). Jezero leží 1030 m n. m., Vody z jezera odváděny Jezerním potokem do povodí Dunaje.
Otava,
levý přítok Vltavy, vzniká na Čeňkově Pile soutokem Vydry a Křemelné.
Od Čejkovy Pily (kde začíná proti toku Vydry naučná stezka Povydří)
směrem k Sušici se řečiště rozšiřuje, je mělké a peřejnaté, provázené
malebným, rozevřenějším údolím s lesy, sahajícími často až na břehy.
Po Rejštejn je údolí zahlouben v nižších
polohách Šumavských plání /(ruly, žuly). V této části údolí jsou
<strong>Dračí skály, VT na Paulině louce a býv. vorařská hospoda
na Myších domcích. V těchto místech byl při Otavě sklad dřeva, na
Paulině louce vaziště vorů, později pila. Nechyběla kolonie dřevařů,
jejich stavením se říkalo „myší domky“. U Rejštejna, býv. horního
města, ústí Losenice.
Proti silnici odbočují vpravo vzhůru do
Kašperských Hor je tábořiště Radešov. Následuje autokempink Annín za
nímž most /silnice na Nové Městečko. Dále v údolí Dlouhá Ves, 
ústí Volšovky a za ním sušický přírodní park Luh s chatovou osadou,
koupalištěm. Pod Sušicí k Horažďovicím přibývá údolí i řece na šíři,
tok se klidní. Příznačné jsou bílé vápencové skály, na Čepičné a u
Velkých Hydčic otevřené lomy. Vlevo při silnici leží Dobršín se
zajímavou lidovou architekturou, vpravo od Žichovic vystupuje
dominantní kostel v Nezamyslicích a proti nim na l. břehu řeky
zřícenina Rábí. Následuje na pravém břehu vrch Kozník. Před Velkými
Hydčicemi na levém břehu chráněné rýžovnické sejpy u Bojanovic. V ohybu
řeky před Horažďovicemi ostroh se zříceninou Prácheň
.
Povydří vede souběžně naučná stezka. Jde po pravém břehu Vydry proti
toku lesní cestou, zřízenou r. 1888. Začíná na Čeňkově Pile. Za ním v
řečišti tabulový balvan zvaný Kamenný stůl. dále Puchingrův dvůr, jedna
z bývalých drobných šumavských skláren - vyráběla pateříky. Při další
cestě při Vydře k Turnerově chatě se objevuje na svazích po levé straně
balvanové moře. V okolí v řečišti nejzajímavější obří hrnce. Dále
skalní útvary Baba a Mnich.
Rabí,
Hrad se při pohledu od Otavy mohutně vypíná na vrcholku skalnatého
hřebene z krystalického vápence, zatímco ze strany od náměstí není
téměř patrný. Patří k našim největším, nejmohutnějším a nejdokonaleji
opevněným hradům.
Byl založen začátkem 14. století. Hrad obléhal
Jan Žižka r. 1420 a r. 1421. Roku 1480 získal Rábí Půta Švihovský z
Ryžemberka dal hrad pozdně goticky přestavět a rozšířit. V době
stavovského povstání byl hrad vydrancován. Opevnění, ač zůstalo
nedokončeno, se řadí se Švihovským k nejlepším středoevropským
fortifikačním architekturám. Vysoká úroveň opevnění i zbytky kleneb,
které byly provedeny technikou bez žeber, nasvědčují )časti B. Rejta.
Tříjezerní slať,
6 km jz. od Antýgl. Menší šumavské rašeliniště s třemi
jezírky; Rašeliništěm prochází po haťovém chodníku naučná stezka.
Rejštejn, městečko 15 km jižně od Sušice, v rozšířené části údolí Otavy při ústí Losenice. Podnětem k založení Rejštejna bylo rýžování zlata na Otavě. V době, kdy byla v okolí prováděna rovněž těžba primárních ložisek zlata hornickým způsobem, tvořil Rejštejn s Kašperskými Horami správní celek, a to až do r. 1548, kdy byl povýšen na horní město. Roku 1836 byla V Dolním Rejštejně, na místě dvora a mlýna klatovských benediktinů, založena sklárna zv. Klášterský Mlýn, která se stala nejvýznamnější sklárnou v Rakousko-Uhersku. Zaměřila se na barevné sklo, zdobné listry a lazurami (napodobování drahokamů). Kolem r. 1900 získala sklárna uměleckou a technickou úrovní secesního skla nejen prvenství v Čechách, ale i světové uznání.
Sedlo, rozložitý zalesněný vrch (902 m), 6 km jv. od Sušice, nad Albrechticemi dominanta Svatoborské vrchoviny. Na vrcholu jedna z nejvýše položených latenských pevností v Čechách, z 2. poloviny 1. tisíciletí před n. l., chráněná památka. Pevnost patřila do tzv. věnecké skupiny, sloužila jako útočiště hradiště pro široké okolí .
Sušice,
(435 m)světoznámé výrobou zápalek Solo Sušice, v širokém údolí Otavy,
pod dominantním vrchem Svatobor ve Svatoborské vrchovině. 
Pobyt člověka doložen pro starší dobu kamennou (stanice lovců).
Objeveno též slovanské kostrové pohřebiště z 11. - 12. století.
Rýžovnická osada se rozkládá na písčitých výspách Otavy při cestě z
Podunají přes Hartmanice na Strakonicko; název vznikl patrně od suchého
ostrohu mezi vodními toky (Otava a Roušarka), na němž osada ležela.
Záhy se rozrostla v městečko, které koncem 12. a v 13. století patřilo
k Bavorsku. R. 1273 získal Sušici Přemysl Otakar II. , stala se
královským městem (a později oporou proti hradům Rábí a Velhartice). Po
hradu Práchni převzala některé správní funkce v Prácheňském kraji. ke
starému sídlišti přibylo město, nově založené při cestě, která vedla k
hradu Práchni a nahradila původní cestu, směřující na Strakonicko.
Později procházela Sušicí i větev Zlaté stezky (přes Kvildu a Kašperské
Hory), což přineslo městu další výhody. Za husitského revolučního hnutí
byla Sušice jeho významným centrem, patřila ke svazu táborských měst. V
16. stol. se vystupňoval obchod s Bavorskem, kam vyváželi sušičtí
obilí, chmel (chmelnice byli i na svazích Svatoboru a Kalov) a zejména
slad a odkud přiváželi především sůl.Třicetiletá válka obchod omezila,
v 18. stol. zcela ustal.
V 16. stol, se v Sušici hodně stavělo, vedle
nových staveb se nákladně přestavovaly i starší domy.Tehdejší ráz města
se však změnil řadou požárů, hlavní roku 1707. Náměstí a ulice dostaly
začátkem 19. století střízlivou klasicistní podobu. Přesto se na
náměstí zachovalo několik významných městských domů z předchozích dob.
(Muzeum Šumavy, Stará lékárna, Radnice.)
Svatobor, vrch (845 m),
3 km západně nad Sušicí, ve Svatoborské vrchovině. Výrazná dominanta
širokého okolí, s třemi věžemi - rozhlednou, radiokomunikační a
televizní věží. Na úpatí Svatoboru byly objeveny stopy polozahloubené
chaty ze střední doby kamenné a pohřebiště původní slovanské osady
Sušice z doby Vratislava I. (1061 - 92).
Švarcenberský kanál,
technická památka, plavební stoka zbudovaná v .. 1789-1822 pro
zásobování Vídně palivovým a stavebním dřevem. Má délku 44 km,
průměrnou šířku 3,5 - 4 m. Začíná retenční nádrže nedaleko Nového
Údolí, u osady Jelení prochází pod hřbetem Plešivce tunelem (původně
419 m dlouhý, 2,6 m široký, 2,8/ m vysoký, opatřen chodníkem). Pod
Vítkovým kamenem přechází kanál evropské rozvodí a vyúsťuje do potoka
Světlá, který po 3 km vstupuje na rakouské území.
Velhartice,
Hrad je význačnou památkou opevňovací techniky. Doposud zachována
mohutná věž spojená s obytným palácem spojovacím mostem.
>Středověký gotický hrad založil český pán Bohumil z Budětic. Vznikl
na přelomu 13. a 14. století jako sídlo rodu Velhartických. Nejznámější
z nich byl Bušek, komorník Karla IV. (od roku 1335) a jeho syn téhož
jména, královský hofmistr a později maršálek.
Žihobce
se nachází asi 8 km východně od Sušice. Původně se jmenovaly Sivihobice, připomínají se
již v 11. století jako majetek břevnovského kláštera.
Je zde kostel pseudogotický z l. 1872-76.
hvězdicové výlety od chaloupky
Přijďte se podívat nejen na tyto zajímavosti a krásy.
Naše chaloupka vám vytvoří ideální základnu pro výlety pěšky, na kole, autem i busem.
Šumava od Kašperských Hor
